NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
INDIAN jsem zaregistroval někdy před třemi lety, kdy vydali pod Relapsem minulé album „Guiltless“. Tenkrát mě přišli k duhu, protože jsem pátral po nějakém špinavějším a surovějším dvojčetem NEUROSIS, a to jsem také dostal. Banda ostřílených pardálů z Chicaga se nezdržuje tím, že by se utápěla v post-rockovém budování atmosféry, od prvního hrábnutí do strun je jasné, že tady jede nekompromisní těžký kovový buchar od začátku až do konce. Albu „From All Purity“ dominuje přebustrovaný burácivý zvuk, intenzivní řvaní koketující s blackmetalovým skřehotem a pomalé, těžkopádné až dronové riffy, které jsou stejně neústupné jako neprostupné.
Zásadní jizvy, které dodávají INDIAN na osobitosti, tvoří noisové skřípění a do krajnosti vyhnané bustry, jež hrubým způsobem zasahují do skladeb. Základní schéma většiny skladeb je pak celkem jednoduché. Do jednoduchých rytmů, které by ve své rychlosti našly uplatnění i ve funeral-doommetalových umíráčcích, přiznává každý kopák nekriticky přebustřená rytmická kytara a nad tím se buduje vše ostatní. Díky hypnotickým rytmům a dokonale syrovému zvuku INDIAN tvoří neutěšenou tíživou atmosféru, kterou jen tak u jiné podobné kapely nezažijete. Deska „From All Purity“ je pak jedinečná hlavně v tom, s jakou samozřejmostí na vás dokáže tuto náladu přenést.
7 / 10
From All Purity (2014)
Guiltless (2011)
The Sycophant (2008)
Slights And Abuse (2007)
The Unquiet Sky (2005)
Vydáno: 2014
Vydavatel: Relapse Records
Stopáž: 39:32
Relapse vedia vytiahnut zaujimave kapely. Naj. skladba: Rhetoric Of No
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.